Knihy věda a technika

V příspěvcích osmi autorů ze tří zemí střední Evropy se z různých pohledů vypráví o byrokratizaci a deformaci provozu vědeckého bádání a univerzit od devadesátých let 20. století.

Ojedinělý námět, u nás dosud nikým nezpracovaný. Příběh nebeských cyklistů nás bude provázet historií lidské touhy vznést se vlastní silou a létat jako ptáci, což bylo snem lidí odedávna.

Kniha se primárně zaměřuje na psychologický pohled na matematické znalosti a dovednosti s důrazem na možnosti jejich měření. Podrobně rozebírá matematické myšlení z psychometrického, kognitivního, kulturního i vzdělávacího hlediska.

Kniha se zabývá převážně chemickou stránkou mnohovrstevné problematiky interakcí škodlivých látek s živými organismy.

Co je nového v astrofyzice, kosmologii, částicové fyzice nebo v kvantové teorii? Kdy budeme mít kvantové počítače? Najedeme další Higgsův boson? Bude někdy potřeba revidovat Einsteinovy teorie? Dá se dohlédnout na konec vesmíru? A proč je těch hádanek vlastně 42?

Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon (1638).

Kniha seznamuje čtenáře s východisky, okolnostmi, průběhem a výsledky nejdelší simulace kosmického letu, jaká byla doposud realizována.

Dostává se vám do rukou kniha vynikajícího popularizátora astronomie Ivana Havlíčka, kniha, která je odrazem lidského umu, fantazie a nezkrotné touhy po poznání. Již první průkopníci astronomie spatřili na Jupiteru neuvěřitelné detaily.

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán na pražskou univerzitu a polytechniku.

Současná fyzikální chemie je vědní obor, jenž tvoří teoretický základ inženýrských oborů. Méně se již ví, že fyzikální chemie dovede vysvětlit mnoho jevů, se kterými se běžně setkáváme, a že dokáže vyřešit řadu praktických problémů.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17.

Levá hemisféra lidského mozku pomalu, ale jistě degradovala lidstvo na studené psí čumáky, ovšem nadané produktivním a efektivním viděním světa. Naopak aktivita jeho pravé části se schopností vidět věci vztahově, emocionálně a intuitivně stagnovala.